Tak, milun už se u nás opravdu zabydlel, takže dostal vlastní kus nábytku. Z Kralup přijel táta a přivezl malý doubek z polomu.Tohle se nám jako má vejít do obýváku?

Dvakrát měř, jednou řež!

Stejné heslo vyznává i milun, vše je třeba překontrolovat!

Tak tedy dvakrát oměřeno, můžeme řezat!

Ano, ano, tohle zcela vykresluje situaci. Zatímco táta s Honzou se všemožně snaží, aby vyrobili milunovi překrásný kočičí strom, milun využívá situace, kdy se k němu obracejí zády, a vesele se prochází po konferenčním stolku, kam jindy nesmí. V pozadí fotky přistižen při činu.

Hm, tak to bychom měli, dvakrát oměřeno a stejně je ta jedna větev nějaká krátká...

Ale nevadí, však my to nějak zařídíme. Milun cvičně vysazen na strom, ale tátova ruka je na šplhání nějak zajímavější...

A opravdu mi tady tuhle kostkovanou větev nenecháte? Skvěle se do ní zatínají drápky!

Trocha vrtání, trocha šroubování...

A milun poprvé na svém stromě!

Je to hotová stromolezkyně.

Tak tahle legrace nám teď stojí v obýváku.

Bezva, máme divokou šelmu.

A závěrečné foto - milun a jeho nový strom. Samozřejmě ještě bude třeba řada vylepšení, ale nemá se to naše zvíře špatně, co? :-)

Takhle to u nás vypadá v noci. I když má Aduš k dispozici celý 2+1, stejně se ve čtyři ráno přesouvá k nám do postele a spíme ve vrstvách. Nejraději spí na Honzovi, asi i přes peřinu líp hřeje :-) Honza rozespale povídá - potřebuji se převalit na bok. A tak já jdu, nadzvednu kočku, Honza se otočí na bok a já ji zase položím na její místo. Adunka se lehce zavrtí, uspořádá se, aby JÍ to bylo pohodlné a spí se dál. Když Honza odejde do práce, nezbývá jí, než se přesunout na mě. Ale stejně mě nenechá nijak vyspávat, když uzná, že je čas, postaví se na mě a budí mě hlasitým předením. Když se vrátím ze sprchy, už je postel jen a jen její, spokojeně spí dál :-)